Hlíva plícní

Balení 500 ml
kolíčková 30 ks

Latinsky: Pleurotus polmonarius

Jedlá jde o vynikající houbu, která je všestranně upotřebitelná

Doba výskytu: jaro až léto

Místy je velmi hojná. Hlívu plicní poznáme podle trsnatých, světle zbarvených plodnic a podle toho, že roste v letních měsících. V dospělosti a při zasychání plodnice často žloutnou, proto se jí ve starší literatuře říkalo hlíva žloutnoucí.

Klobouk hlívy plicní je 5 - 12 cm veliký. Tvar klobouku je nejprve lopatkovitý, pak lasturovitý. Povrch je hladký a lysý. Zbarven je od bělavé barvy přes krémovou až do šedohnědé. Lupeny jsou pružné, bělavé až krémové sbíhají daleko na třeň, stářím žloutnou. Třeň je buď výstřední nebo boční 2 - 6 cm dlouhý, bělavý, dole plstnatý. Dužnina je v mládí šťavnatá a pružná, ve stáří sušší a dosti tuhá, za čerstva bělavá s nenápadnou vůní a nasládlou chutí, při zasychání žloutne. Výtrusný prach je zbarven lilákově.

Je zaměnitelná za hlívu dubovou, která má ovšem plstnatý klobouk a vyskytuje se zejména na smrcích. Podobná je také hlíva ústřičná, která roste od podzimu do jara a je šedá až hnědá. Hlívy dubová i ústřičná jsou houby jedlé.

Hlívu je možno pěstovat jak extenzivně, tak i intenzivně. Intenzivním způsobem ji pěstujeme na slámě v pytlích, extenzivně na špalcích listnatých dřevin venku. Pěstování hlív je poměrně jednoduché a zvládne ho téměř každý. Také potřeby pro pěstování jsou pro většinu pěstitelů snadno dostupné. Proto se hlíva těší velikému zájmu amatérských pěstitelů. Výnosy hlívy dosahují 10-30 % hmotnosti substrátu a výhodou pěstování je, že hlíva netrpí chorobami plodnic. Při sklízení plodnice vykrucujeme, neodřezáváme

POUŽITÍ: Plodnice hlívy plicní je možné použít ve všech úpravách v jakých se houby obecně používají. Klobouky lze smažit jako přírodní a obalované řízky a drobně nakrájené třeně lze použít pod maso, k dušení, do polévek , omáček i karbanátků. Hlíva je velmi vhodná ke sterilizaci na kyselo se zeleninou a následné použití do salátů. Velkou výhodou je, že hlíva se při sterilizaci nešlemuje.

Hlívy pěstujeme

na dubovém, bukovém, březovém, topolovém popř. vrbovém dřevě. Můžeme také použít dřevo jabloně a ořešáku. Dřevo by mělo pocházet ze stromů nebo větví, které nejsou poraženy delší dobu, kdy má svoji přirozenou vlhkost a není napadeno jinými houbami. Ideální doba pro výsadbu jsou jarní a letní měsíce. V zimních měsících lze naočkované dřevo prorůstat v domě. Kolíčky lze použít i do slamnatého substrátu, který dokáže vytvořit každý dle přiloženého návodu po celý rok. Obsah vystačí na cca. dva špalky o průměru 30cm a délce 40cm.

Příznivé účinky

KOMU HLÍVA POMÁHÁ

Zcela jistě kardiakům, protože příznivě ovlivňuje krevní tlak a upravuje hladinu cholesterolu v krvi
Diabetikům pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi
Alergikům a astmatikům
Všem, kdo trpí různými záněty, kloubovými a kožními onemocněními. Pouze náhodou až z léků, které se již postupně začínají po celém světě vyrábět, bylo zjištěno, že hlíva odstraňuje i bradavice virového původu a léčí ekzémy.
Pokud máte nemocná játra, ledviny, či slinivku, i vám je hlíva doporučená. Napomáhá zlepšovat metabolizmus a regenerovat vnitřní orgány.
Jestli pociťujete příznaky stárnutí, i vy vyzkoušejte hlívu, protože právě zvýšenou regenerací buněk ve své podstatě zpomaluje stárnutí. (Hlíva - sušená i drcená)

CENNÉ LÁTKY OBSAŽENÉ V HLÍVĚ

Hlíva obsahuje hned několik vitamínů, a nejen ty. Kromě vitaminů řady B a vitaminů D, C, K obsahuje také stopové prvky jako je železo, draslík, fosfor, sodík, zinek, selén, bór, jód a především beta 1,3-D glukany, jejichž výtěžnost je až 50%. Obsahuje také mevinolin, množství důležitých proteinů, enzymy, steroly, aminokyseliny a mastné kyseliny a dále bohatou škálu nejrůznějších cukrů od alditů, monosacharidů až po polysacharidy rozpustné a nerozpustné. Ve vodě nerozpustné polysacharidy reprezentuje chitin a chitosan, které mají mnoho účinků například: snižují hladinu cholesterolu a tuku v krvi, hladinu kyseliny močové.

E-shop