Hlíva miskovitá

 

Balení 500 g

 

Hlíva miskovitá na slámě Hlíva miskovitá na slámě

Latinsky: Pluerotus cornucopiaea

Výborný jedlý druh houby rostoucí od června až do listopadu.

        

 

Jedlá, hlíva miskovitá je výborný jedlý druh, jako všechny jedlé hlívy nutná delší tepelná úprava. Skvěle se hodí na řízky, falešnou drštkovou polévku nebo do salátů a směsí.

Doba výskytu: červen až listopad

Roste místy hojně ve velkých trsech na kmenech a pařezech listnáčů, většinou jilmů, ale také javorů, třešní a dubů.

Klobouk až 120 mm, bývá vyklenutý, brzy nálevkovitý, žlutohnědý až šedohnědý, později vybledávající. Lupeny jsou bělavé až krémové, dlouze sbíhavé, vytvářející na třeni výraznou většinou sítovitě spojovanou žilnatinu. Třeň je často výstřední, bělavý a válcovitý.

Dobře poznatelný druh podle protáhlých lupenů na třeni.

Hlívu je možno pěstovat jak extenzivně, tak i intenzivně. Intenzivním způsobem ji pěstujeme na slámě v pytlích, extenzivně na špalcích listnatých dřevin venku. Pěstování hlív je poměrně jednoduché a zvládne ho téměř každý. Také potřeby pro pěstování jsou pro většinu pěstitelů snadno dostupné. Proto se hlíva těší velikému zájmu amatérských pěstitelů. Výnosy hlívy dosahují 10-30 % hmotnosti substrátu a výhodou pěstování je, že hlíva netrpí chorobami plodnic. Při sklízení plodnice vykrucujeme, neodřezáváme

Použití: Plodnice hlívy miskovité je možné použít ve všech úpravách v jakých se houby obecně používají. Klobouky lze smažit jako přírodní a obalované řízky a drobně nakrájené třeně lze použít pod maso, k dušení, do polévek , omáček i karbanátků. Hlíva ústřičná je velmi vhodná ke sterilizaci na kyselo se zeleninou a následné použití do salátů. Velkou výhodou je, že hlíva se při sterilizaci nešlemuje.

Hlívy pěstujeme

na dubovém, bukovém, březovém, topolovém popř. vrbovém dřevě. Můžeme také použít dřevo jabloně a ořešáku. Dřevo by mělo pocházet ze stromů nebo větví, které nejsou poraženy delší dobu, kdy má svoji přirozenou vlhkost a není napadeno jinými houbami. Ideální doba pro výsadbu jsou jarní a letní měsíce. V zimních měsících lze naočkované dřevo prorůstat v domě. Kolíčky lze použít i do slamnatého substrátu, který dokáže vytvořit každý dle přiloženého návodu po celý rok. Obsah vystačí na cca. dva špalky o průměru 30cm a délce 40cm.

Příznivé účinky

KOMU HLÍVA POMÁHÁ

  • Zcela jistě kardiakům, protože příznivě ovlivňuje krevní tlak a upravuje hladinu cholesterolu v krvi
  • Diabetikům pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi
  • Alergikům a astmatikům
  • Všem, kdo trpí různými záněty, kloubovými a kožními onemocněními. Pouze náhodou až z léků, které se již postupně začínají po celém světě vyrábět, bylo zjištěno, že hlíva odstraňuje i bradavice virového původu a léčí ekzémy.
  • Pokud máte nemocná játra, ledviny, či slinivku, i vám je hlíva ústřičná doporučená. Napomáhá zlepšovat metabolizmus a regenerovat vnitřní orgány.
  • Jestli pociťujete příznaky stárnutí, i vy vyzkoušejte hlívu, protože právě zvýšenou regenerací buněk ve své podstatě zpomaluje stárnutí. (Hlíva ústřičná - sušená i drcená)

CENNÉ LÁTKY OBSAŽENÉ V HLÍVĚ

Hlíva ústřičná obsahuje hned několik vitamínů, a nejen ty. Kromě vitaminů řady B a vitaminů D, C, K obsahuje také stopové prvky jako je železo, draslík, fosfor, sodík, zinek, selén, bór, jód a především beta 1,3-D glukany, jejichž výtěžnost je až 50%. Obsahuje také mevinolin, množství důležitých proteinů, enzymy, steroly, aminokyseliny a mastné kyseliny a dále bohatou škálu nejrůznějších cukrů od alditů, monosacharidů až po polysacharidy rozpustné a nerozpustné. Ve vodě nerozpustné polysacharidy reprezentuje chitin a chitosan, které mají mnoho účinků například: snižují hladinu cholesterolu a tuku v krvi, hladinu kyseliny močové.