Sadbový česnek

Nikde se nedovíte o sadbě česneku víc, než tady

cesnek.cz

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ a ZEMĚ ŽIVITELKA

UDĚLILO OCENĚNÍ
pro ing. Kozáka za šlechtění česneku

MIKULOV

- DUKÁT, TOPAZ

LUKAN, VEKAN, HAVRAN,BJETIN, JAPO II

a 10 dalších odrůd

SMRŽICE
- KAREL IV, IVAN, ŠTĚPÁN

Strážci českého česneku:

Tuzemskou odrůdu v supermarketu nekoupíte

Lukan, Havel nebo Slavin. To jsou jména českých odrůd česneku, za nimiž stojí šlechtitel Jan Kozák. Plodině zasvětil celý život a řemeslo předal synovi. Tuzemskou odrůdu pozná od pohledu, ale lidé si pro ni musí k pěstitelům.

Kdyby vás po malé obci Chvojenec mezi Pardubicemi a Hradcem Králové někdo provedl od domu k domu se zavázanýma očima, sídlo rodinného podniku Kozákových, kteří se zabývají šlechtěním česneku a prodejem jeho sadby, byste i tak bezpečně poznali. Vznáší se kolem něj vůně této cibulové zeleniny. Rozhodně není nepříjemná, ani výrazně pronikavá, ale hned si ji zařadíte.

Když nás Jan Kozák a jeho syn Václav zvou dál, uvnitř se česnek hlásí o slovo zase vizuálním vjemem. Hned vedle vchodových dveří visí krásná modrobílá malba česnekového pole a na stolku naproti je natažený velký plakát vyobrazující více než dvacítku českých odrůd česneku, za kterými Kozákovi stojí.

Lukan, Vekan, Elin, Slavin, Bjetin… Názvy prvních odrůd, které Jan Kozák vyšlechtil, odkazují na jména jeho dětí. Má jich hned deset. Další odrůda Blanin zase vychází z křestního jména jeho manželky Blanky. I dál pokračoval ve jménech blízkým srdci.

„Dnes je vymýšlím tak, aby všechny názvy končily na koncovku -ko jako Kozák nebo -ka,“ dodává syn Václav, který otěže šlechtitelské firmy po svém otci před několika lety převzal.

Česká chuť je v nás vtisknutá

Každá z cibulí skutečně vypadá jinak, liší se také vlastnostmi a tím, pro jakou cílovou skupinu pěstitelů jsou určeny. Některé vynikají výnosem, jiné skladovatelností, většími stroužky… Oblíbená odrůda Bjetin se například vyznačuje tím, že nevadí lidem s onemocněním žlučníku.

„Je to jediná odrůda v Evropě. Přitom je ostrá, není to žádný slabý česnek,“ dodává Jan Kozák s tím, že její jedinečná vlastnost vznikla náhodou. Ani výzkumy různých ústavů podle něj nepřišly na důvod, proč česnek žlučníkářům způsobuje potíže a tento typ nikoliv.

Český česnek není jen označení země původu. Je výsledkem dlouhého příběhu. Po staletí si totiž lidé v různých částech světa nechávali na sadbu ty rostliny, které se nejlépe osvědčily v místních podmínkách, pro místní obyvatele a kuchyni. Proto v každé oblasti dnes najdeme česnek, který se chutí, tvarem, velikostí i odolností prostě liší.

Kozákovi při šlechtění navazují na staré české krajové odrůdy, které se po generace v tuzemsku osvědčovaly. Jejich největší předností je podle nich hlavně chuť, na kterou se při šlechtění zaměřují především.

„A není to jen o ostrosti. Ta je důležitá, ale není to jen o ní. Je to vždy komplex. Přirovnávám to ke slivovici. Tu také můžete mít 40, 50, 60procentní, ale u žádné nechcete ten nepříjemný ocas. S česnekem je to stejné, v puse po něm nesmí zůstat pachuť bez ohledu na ostrost,“ vysvětluje Jan Kozák.

Vyšlechtit novou odrůdu trvá roky

Šlechtění se věnuje celou svou kariéru. Původně se věnoval květinám, konkrétně tulipánům. Později se přesunul ke šlechtění zeleniny a mezi jednotlivými plodinami si nejvíce oblíbil právě česnek. Přitahovala ho nejen podobná pěstitelská technologie jako u cibulnatých květin, ale také obyčejný vztah k této tradiční surovině. „Topinka s česnekem, to byl vždy takový základ jídelníčku,“ říká s úsměvem.

Paličák a nepaličák

Také říkáte konzumní (spodní) části česneku „palice“? To je chyba. Té se říká cibule. Palice označuje květenství s pacibulkami, které vyrůstá na konci pevného květního stvolu. „Stejně jako lidé mají palici nahoře,“ říká Jan Kozák.

Odtud také pramení rozdělení česneku na paličáky - odrůdy, které kvetou - a nepaličáky, které do květu nejdou.

„Zákazníci chtějí hlavně paličáky a to jen proto, že mají z médií, že typický český česnek je fialový paličák, což vůbec není pravda. Českých česneků je celá škála - paličáky i nepaličáky. A pokud bychom to brali historicky, tak nejstarší odrůdy jsou přitom bílé nepaličáky,“ vyvrací mýtus Václav Kozák.

Ke šlechtění česneku je potřeba pole, ale také čas a velká dávka trpělivosti. Nelze u něj zkřížit dvě různé odrůdy a vybírat nejlepší potomky, jako je tomu například u jiné zeleniny nebo obilovin. „Česnek je sterilní, nevytváří semena, takže tam je to hlavně o vyhledávání a ustálení mutací,“ vysvětluje Jan Kozák.

V praxi to znamená, že šlechtitelé musí po mnoho let pečlivě sledovat tisíce rostlin a hledat mezi nimi jedince, kteří se nějakým způsobem odlišují od ostatních – mají například větší cibule, jiný počet stroužků, lepší zdravotní stav, vyšší výnos nebo větší odolnost. Z jejich stroužků se pak pěstují další rostliny a ověřuje se u nich, jestli si i ony nové parametry zachovávají.

„Že přímo na poli vznikne úplně nová odrůda a my to přímo můžeme sledovat, se stává výjimečně. Spíš pracujeme s krajovými odrůdami, které vznikly už před stovkami let. Z nich se vychází. Pro ně bývá charakteristické, že se jim jinde než v původním regionu moc nedaří. Takže se u nich snažíme určité množství pěstovat i na jiných místech a sledovat je,“ dodává Václav Kozák.

Princip je ale podle něj vždy stejný - dokola pěstovat materiál a vyřazovat rostliny, které se nehodí a dále vysazovat rostliny, které mají parametry té odrůdy, kterou chtějí. Dohromady tato fáze zabere třeba sedm let.

Ani poté ale práce nekončí. Dál je česnek ještě potřeba ozdravit od virů, což prodlužuje registraci nového typu o dalších několik let. Tato část se odehrává v laboratoři, kde šlechtitelé z rostliny odeberou pouhý milimetrový vrchol dělivého pletiva (takzvaný apikální meristém), který ještě nebývá napadený viry, a nechají jej vyrůst ve sterilních podmínkách ve zkumavce. Až poté může být zaregistrován jako nová odrůda.

Laboratoř je rajónem Václava Kozáka, který nás do ní nechává nahlédnout. Spoustu práce tu má hlavně v lednu, kdy se meristémy vždy odebírají. „Vyklíčené rostlinky je ale pak nutné jednou za měsíc vybalit, sestřihnout a dát na nové médium do čisté zkumavky,“ dodává.

Česká vlaječka neznamená český česnek

Přestože dnes lidé mnohem více řeší původ potravin a po pravém českém česneku je poptávka, pro běžného zákazníka není tak snadno dostupný. Když v běžném obchodě narazíte na síťku česneku s nálepkou české vlaječky, tak to podle šlechtitelů neznamená, že je skutečně český

„V posledních letech se u nás hodně pěstují zahraniční odrůdy. Země původu tedy může být Česko, ale i když čínská odrůda česneku vyroste tady, bude mít stále čínskou chuť a španělský česnek zase tu španělskou,“ říká Václav Kozák a jeho otec dodává, že na českou odrůdu v supermarketu prakticky nenarazíme.

Pro mnohé může shánění českého česneku připomínat až detektivní práci. U česneku se podle Kozákových nezřídka falšuje země původu, výjimkou nejsou ani zavádějící informace na trzích nebo internetu. Laik prý navíc českou odrůdu jen od pohledu nemá šanci poznat. Přidávají však alespoň jeden tip, kde lze spolehlivě konzumní i sadbový český česnek koupit - v sobotu 25. července na tradičních Slavnostech česneku v Buchlovicích.

Zatímco ale řada tuzemských pěstitelů kvůli nižší ceně sahá po zahraniční sadbě, české odrůdy mají i v zahraničí dobrý zvuk. Na Kozákovy se pravidelně obrací zájemci z různých koutů Evropy. „Je to takový paradox. Stále nám o ně někdo píše. Sadbu vyvážíme, ale i kvůli logistice a papírování to neděláme často. Dodáváme na Slovensko a něco málo do Švédska, ale jinak zájemce spíš odmítáme,“ vysvětluje Václav.

Oba šlechtitelé věří, že budoucnost českého česneku spočívá právě v přímém vztahu mezi pěstitelem a zákazníkem. „Pozitivní je, že lidé mohou nakupovat přímo od pěstitelů. Pokud toho pěstitele znají a chtějí opravdu českou odrůdu, dostanou ji,“ říkají.

	Speciální balení - Velká krabička Velká krabička - Díky velké krabičce si můžete vyzkoušet, které z 8 odrůd ( Bjetin, Havran, Vekan, Lukan, Slavin II, Benátčan, Rusinka, Havel) se u vás nejvíce daří, jaké jsou chuťové rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Krabička s 8 cibulemi různými odrůdami může také posloužit jako skvělý dárek.
	Anton - Jediný český širokolistý nepaličák, který má výrazně fialově zbarvené cibule. Sklízí se začátkem července. Cibule jsou středně velké až velké, stroužků je v cibuli průměrně 10 (i středové stroužky jsou velké). V 1 kg sadby je 200–220 stroužků. Díky ranosti je Anton i velmi vhodný pro sklizeň nazeleno. Je označen za jednu z chuťově nejlepších odrůd v Evropě.
	Benátčan - Bezvirózní nepaličák pro podzimní i jarní výsadbu . Sklízí se začátkem srpna. Cibule jsou velké, bílé zbarvené, obsahují 12–18 stroužků. V 1 kg je průměrně 200–220 stroužků. Má velmi vysoký množitelský koeficient. Jedná se o odrůdu s nejdelší skladovatelností mezi českými odrůdami.
	Bjetin - Nejranější český paličák, cibule jsou velké, fialově zbarvené, obsahují průměrně 8 stroužků (ideální poměr množitelského koeficientu a velikosti stroužků). V 1 kg sadby je průměrně 140 stroužků. Sklízí se začátkem července, nazeleno se dá sklízet už začátkem června. Nevadí lidem s citlivým žlučníkem.
	Havran - Zákazníky velmi oblíbený velkostroužkový poloraný paličák se sklizní kolem 15. července. Vytváří velké atraktivně zbarvené cibule, které jsou složeny průměrně z 6 stroužků. Skladovatelnost je vysoká. Chuť velmi ostrá.
	Havel - Havel je velmi spolehlivá odrůda dobře snášející sucho. Vytváří 6–8 velkých stroužků, cibule jsou velké, pravidelné se světle fialovým zbarvením. Sklizeň kolem 20. července. Velmi ostrý.
	JAPO II - Bíle zbarvený nepaličák pro podzimní i jarní výsadbu. Jedná se o pozdní odrůdu, která se sklízí začátkem srpna. Japo II je oblíbenou odrůdou i díky dlouhé skladovatelnosti.
	Lukan - Raný širokolistý nepaličák pro podzimní výsadbu, sklizeň kolem 10. července. Cibule středně velké až velké, bíle zbarvené, v některých půdách s nevýrazným fialovým zbarvením. Průměrně 10–12 středně velkých stroužků, i vnitřní stroužky jsou poměrně velké. V 1 kg asi 190–220 stroužků. Vhodný pro sklizeň nazeleno. Velmi ostrá ušlechtilá chuť.
	Slavin - Poloraný ozimý paličák, sklizeň kolem 20. července. Cibule jsou velké, pevné, krásně fialově zbarvené. Obsahuje 12–14 stroužků (nejvyšší množitelský koeficient z českých paličáků). Nevadí mírně opožděná sklizeň. Chuť je velmi ostrá.
	Janko - NOVINKA ROKU 2022. Velkostroužkový polopozdní paličák. Vytváří velké atraktivně zbarvené cibule, které jsou složeny průměrně ze 6 stroužků. Velmi výnosná odrůda s vysokou skladovatelností. Chuť velmi ostrá.
	Rusinka - NOVINKA ROKU 2022. Jediný ozdravený ruský paličák s ušlechtilou chutí. Patří mezi zákazníky velmi oblíbené ozimé fialové paličáky s velkými stroužky, kterých je v cibuli průměrně 6.
	ZÁHORSKÝ II - Raný širokolistý nepaličák pro podzimní výsadbu, sklizeň kolem 10. července. Cibule nadprůměrně velké, bíle zbarvené. Průměrně 8–13 středně velkých stroužků, i vnitřní stroužky jsou poměrně velké. V 1 kg asi 170–200 stroužků. Vhodný pro sklizeň nazeleno. Velmi ostrá ušlechtilá chuť. Nadprůměrně výnosný. Vysoký množitelský koeficient.
	DUKÁT - KAŽDOROČNĚ OVĚŘENÁ - Poloraná odrůda ozimého paličáku. Cibule jsou velké o hmotnosti 75 - 90 g. Přezimování je velmi dobré. Základní barva vnějších suknic je bílá. Počet stroužků v cibuli je 5 - 7. Stroužky jsou velké, s vysokým obsahem silic. Odrůda je vysoce odolný proti virózám. Skladovatelnost je vynikající, při vhodných podmínkách vydrží až do nové sklizně. Doporučený pěstební spon je 30 x 10 cm.
	TOPAZ – nová poloraná odrůda ozimého paličáku. Barva vnějších suknic je bílá s antokyanovými pruhy, barva suknice stroužku je fialová. Počet stroužků v cibuli je 8 – 11. Přezimování je velmi dobré. Skladovatelnost velmi dobrá.
	UNIKÁT - Raná odrůda ozimého paličáku. Cibule jsou velké o hmotnosti 75 – 85 g. Barva vnějších suknic je šedá, barva stroužků fialová. Počet středně velkých stroužků v cibuli je 8 – 13. Odrůda je určena pro průmyslové zpracování a pro přímý konzum.
	KAREL IV - Polopozdní ozimý širokolistý paličák (sklizeň okolo 20. 7.), který vychází z odrůdy VINAR. Má mohutné cibule o hmotnosti 70 až 90 gramů. Vnější suknice světlé s výrazným fialovým žilkováním. Stroužky jsou velké, 5-7 ks v cibuli, s fialově hnědou slupkou. Odrůda se vyznačuje výraznou česnekovou chutí. List je mohutný, široký, vzpřímený, na konci se mírně ohýbá. KAREL IV se vyznačuje stabilně vysokým výnosem v mokrých i suchých letech a velmi dobrým zdravotním stavem. Je dobře skladovatelný a snadno se loupe.
	IVAN - Poloraný ozimý širokolistý paličák (sklizeň okolo 16. 7.), přibližně o týden ranější než KAREL IV.. Má mohutné cibule o hmotnosti 90 gramů. Vnější suknice je žlutavě bílá s výrazným fialovým žilkováním. Stroužky jsou velké s fialově hnědou slupkou, v cibuli 6-7 stroužků. Pro vysoký obsah silic vyniká IVAN výraznou česnekovou chutí a vůní. Vyznačuje se stabilně vysokým výnosem v mokrých i suchých letech a velmi dobrým zdravotním stavem. Je dobře skladovatelný a snadno se loupe.
	OTAKAR - Raný ozimý paličák (sklizeň začátkem července). Cibule jsou střední o hmotnosti 50 - 80 gramů. Vnější suknice jsou jemné, světlé s intenzivně fialovým žilkováním. Stroužky jsou středně velké, hnědo-fialově zbarvené, v počtu 8-12 a dobře se loupou. Odrůda dobře přezimuje, vyznačuje se dobrým zdravotním stavem a velmi dobrým výnosem v různých pěstebních podmínkách. Otakar má dobrou skladovatelnost a příjemnou česnekovou chuť.
	ŠTĚPÁN - Poloraná odrůda ozimého širokolistého nepaličáku (sklizeň okolo 10. 7.). Cibule jsou velké s hmotností 80 až 100 gramů. Barva vnějších suknic je bílá s jemným světle hnědým žilkováním. Stroužky střední až velké 8-12 ks, světle hnědá slupka, výrazná, jemná chuť. List široký, vzpřímený, vyšší, světle zelené barvy, na koncích se mírně ohýbá. Odrůda s velmi dobrým zdravotním stavem a dlouhou skladovatelností.

	Základní mořidlo pro česnekovou sadbu. Spolehlivě ničí roztoče vlnovníka česnekového ve všech vývojových stádiích.
	Pomocný rostlinný přípravek Lignohumát představuje směs huminových, fulvových kyselin a jejich solí. Huminové látky představují specifi ckou skupinu vysokomolekulárních a nízkomolekulárních látek tmavé barvy, které vznikají v procesu rozkladu organických zbytků v půdě, to znamená v procesu jejich humifi kace. Vysokomolekulární části působí pozitivně na fyziologii rostliny, ale do buněčné stavby rostliny se dostanou pouze díky nízko molekulární části. Efekt vzniká, když stejně jako v přírodě obě části působí společně, v komplexu a samozřejmě obě tyto části musí být plně rozpustné !! Používá se i k MOŘENÍ CIBULOVIN - na př. česneku

Užitečné tipy pro pěstitele

Kdy česnek sázet? Na jaře nebo na podzim?

To je otázka, kterou si klade nejeden zahrádkář. Ing. Jan Kozák na to má jedinou odpověď: „Všechny odrůdy se dají sázet již na podzim, avšak vyplatí se vyčkat co možná nejdéle do zimy, nejlépe do pozdního listopadu nebo až do prosince. Na jaře po rozmrznutí půdy a jejím oschnutí pak můžete vysadit jakýkoliv česnek, který do té doby vydržel. Stroužky ale musí být pěkně tvrdé, nikoli vyšeptalé! Je to tedy pouze otázka uchovatelnosti sadbového materiálu.“

SKLADOVÁNÍ - PRODEJ

VÝSADBA

Sázejí se všechny stroužky mimo poškozených nebo chorobných. Termín výsadby se řídí teplotou půdy – měla by trvale klesnout pod 9 stupňů Celsia, aby stroužky nebyly v půdě napadány fuzáriem. Po výsadbě se pozemek uválí nebo zavlaží. Česnek vyžaduje hluboko prokypřenou půdu ve staré síle. Podzimní výsadbu provádíme od konce září až do zámrazu. Jarní odrůdy vysazujeme co nejdříve, jakmile to půdní podmínky dovolí. U česneku přísně dodržujeme zásady osevního postupu a nikdy nevysazujeme na stejný pozemek opakovaně ani česnek, ani jinou cibulovou zeleninu. Používat pouze uznanou a namořenou sadbu. Výsadba sazečem nebo ručně do řádků 30 – 50 cm vzdálených 10 -15 cm od sebe do hlouby minimálně 8 cm u ozimých odrůd a cca 6 cm u odrůd jarních. V závěru vegetace je velmi důležité hluboké prokypření po každém slehnutí a u paličáků odřezávání vrcholů květních stvolů.

E-shop