Zeleninová zahrádka v listopadu

 

ukončíme sklizeň zeleniny
• uklízíme pařeniště a záhony
• vylepšujeme půdu
• ošetřujeme nářadí před novou sezónou

Pečujeme o zeleninu:

ukončíme sklizeň kořenové zeleniny; černý kořen, pastinák a v oblastech s mírnou zimou i petržel lze ponechat na     záhonu, případně přikrýt slámou sklidíme zeleninu ze skleníků (květák, salát aj.) ukončíme vyvážení pařenišť, zakládáme do nich zeleninu pro zimní spotřebu: kedlubny, hlávkovou kapustu, čínské zelí a pór koncem měsíce přikryjeme na záhonech zimní salát a špenát chvojím až do prosince můžeme při mírné zimě ponechat na záhonech hlávkovou kapustu, čínské zelí, salát a endivii (případně je zakryjeme fóliovými kryty nebo netkanou textilií) až do jara můžeme ponechat na záhonech růžičkovou kapustu, kadeřávek, zimní pór, polníček, špenát, černý kořen, pastinák a při mírné zimě i kořenovou petržel zeleninu ponechanou na záhonech (kapusta, polníček, špenát, zimní salát aj.) chráníme před velkými mrazy netkanou textilií

Vyséváme a vysazujeme:

v teplejších polohách ukončíme sázení česneku. Sadbu moříme proti houbovým chorobám (Fundazol aj.) Pokud jej vysadíme předčasně, česnek vyraší a mrazy ho mohou poškodit. K sadbě nepoužíváme česnek pro kuchyňskou potřebu. Vybíráme jen zdravé stroužky - prevence proti napadení háďátkem zhoubným. Sadbu můžeme mořit i v Sulce.
sejeme mrkev a kořenovou petržel, klíčí na jaře dříve než z jarních výsevů

Půda:

dokončíme podzimní ošetření půdy: vápnění, hnojení a rytí vylepšujeme strukturu půdy přidáním písku, rašeliny nebo kompostu, odvodňujeme zamokřené půdy přehazujeme kompost, prohozený je připravený k použití na jaře nevyzrálý kompost poléváme močůvkou, zákvasem apod. připravíme si jemnou zeminu pro výsevy zeleniny a sadbu

Údržba:

zahradní nářadí očistíme, nakonzervujeme, opravíme a uklidíme vypustíme vodu z vodovodních trubek ošetříme gumové hadice (natřeme glycerínem), hadice uložíme do bezmrazé místnosti

 

V polohách  s drsným podnebím se doporučuje poskytnout stále zele­ným trvalkám ve skalce vzdušnou ochrannou vrstvu ze smrkového chvojí. Zmíněné stále zelené skalničky netrpí v zimě chla­dem. V zimách, kdy není dost sněhu, jim vadí jarní slunce, které v nich podněcuje výměnu látek (asimi­laci), zatímco půda je ještě na kost zmrzlá a rostliny z ní nemohou přijmout ani trochu vody. Skalničky pak mohou uschnout.

Dvouletky, které mají příští jaro vykvést, opatřete koncem listopa­du ochrannou vrstvou smrkového chvojí. Zejména u pomněnky je nastýlka nezbytná. Tuto ochranu byste neměli odepřít ani zvonkům, chejru vonnému („zimní fiala"), maceškám a podobně. Ji­nak se v zimách chudých na sníh nevyhnete ztrátám.
 

Při holomrazech zmrzne komole, ibišek, tamaryšek a běláš až k zemi. Chcete-li tomu zabránit, zakryjte půdu pod těmito okrasnými dřevinami asi do 20 cm výšky listím. Navíc, můžete na každou rostlinu nasypat stejně vysokou vrstvu listí a pokrýt několika smrkovými větvemi proti rozfoukání větrem.

Kolem pěnišníků (Rododendron sp.), cesmíny (Ilex sp.), bobkovišně lékařské (Laurocerosus officinalis, syn. Prunus lau-rocerasus) a tisu červeného (Taxus baccata) byste měli na extrémních stanovištích v listopadu po­stavit lehkou konstrukci a ověsit ji smrkovými větvičkami.

Podstatně se tím sníží výpar vody ze stále zelených listů v zimě (transpirace). V první řadě je tedy zapo­třebí uchránit rostliny před zimním sluncem a ostrý­mi východními větry. Jinak jsou všechny jmenované dřeviny zimovzdorné. Dříve, než konstrukci posta­víte, nastelte na půdu pod rostlinami alespoň 10 cm silnou vrstvu listí nebo rašeliny.