Žampiony

Balení 250 g

zpět na SADBU HUB

Pěstování této houby je v Evropě nejrozšířenější a má již téměř 400 letou tradici. Umělé pěstování od prvních primitivních způsobů již dosáhlo velmi vysoké úrovně. Za účelem vysokých výnosů byly vyšlechtěny vysokoprodukční kmeny. Tyto nové kmeny mají poměrně vysoké nároky jak na kvalitu substrátu, tak na kvalitu pěstebních podmínek. Z výše uvedeného vyplývá, že příprava substrátu i samotné pěstování je poměrně náročnou činností. Pokud si od pěstování neslibujeme špičkové výnosy, je i tato činnost doma zvládnutelná. Výhodou žampionu je, že k vývoji plodnic nepotřebuje světlo. Nevýhodou je, že od jiných pěstovaných hub často trpí chorobami plodnic. Také mušky, které nakladou vejce do prorůstajícího substrátu, dokáží způsobit "červivost" celé kultury.

Potřeby k pěstování
Čerstvý hnůj nebo drůbeží podestýlka (bez hoblin) nebo prasečí kejda nebo králičí hnůj (s minimem zbytků sena); sláma; polyetylénové pytle či police nebo bedny; krycí zemina (v případě, že není již hotová od výrobce) potřebuje rašelinu, jílovito písčitou zeminu, mletý vápenec nebo křídu, případně cukrovarnickou šámu); sádra a plocha pro fermentaci (nejlépe zpevněná - beton).

Pěstební prostory
Větratelná místnost o teplotě 12 °C - 18 °C s vyšší vzdušnou vlhkostí (např. teplejší sklep), kde je možné přechodně přitopit na 20 °C. Nebo potřebujeme další místnost s teplotou kolem 20 °C.

Příprava substrátu
Koňský hnůj hodně slamnatý (1 díl výkalů, 4 díly pšeničné nebo žitné slámy - v případě, že je hnůj málo slamnatý, slámu přidáme), uložíme na připravenou plochu a vlhčíme 2-3 dny. V případě, že používáme drůbeží podestýlku, prasečí kejdu nebo králičí hnůj. Je třeba nejdříve na ploše z těchto výkalů a slámy (v poměru 1:4) mícháním hnůj vytvořit. Po namočení se staví z hnoje hromada o minimální straně a výšce l m. Vrstvy hnoje prosypáváme sádrou v množství asi 20 kg na 1 m3 hnoje. V této fázi většina pěstitelů dělá chybu, že tvoří hromadu příliš malou a nedochází k dostatečnému prohřátí a fermentaci hnoje. Materiál by se měl pod povrchem zahřát alespoň na 60 °C. Přibližně po týdnu hromadu přehodíme, přitom materiál promícháváme a podle potřeby dovlhčíme tak, aby z hromady vytékalo menší množství tekutiny. Vnější partie hromady by měly být při tomto převrstvení uloženy dovnitř. Další dvě přehození hromady provádíme v intervalu asi 5 dní a vodu již nepřidáváme. V letních měsících končí fermentace za 21-28 dnů. V zimě je třeba fermentovat déle. Hotový žampionový substrát je čokoládové hnědý, má příjemnou vůni, je homogenní a slámky lze snadno trhat. Obsah vody by měl být okolo 67 %. Substrát nesmí obsahovat čpavek, protože ten po osetí určitě sadbu žampionů zničí. Pokud je čpavek cítit, provedeme navíc ještě jedno přehození!

Příprava krycí zeminy
V případě, že nemáme k dispozici hotovou ošetřenou krycí zeminu, musíme ji připravit smícháním rašeliny s jílovito písčitou zeminou a přidáme asi 1 % mletého vápence nebo křídy, případně 5 % cukrovarnické šámy. Proti případným chorobám plodnic je vhodné takto připravenou krycí zeminu před použitím tepelně ošetřit párou (např. v pařáku na brambory). Na 1 m3 hotového substrátu je třeba 75-100 kg krycí zeminy.

Očkování sadbou
Hotový substrát na čisté plachtě smícháme rovnoměrně se sadbou roztřepanou na jednotlivá zrna. Sadby používáme 0,5 %-1,0 % hmotnosti hotového substrátu (na 1 m3 substrátu potřebujeme 2,5-5,0 kg sadby). Osetý substrát plníme do připravených pytlů, beden nebo polic a postupným mačkáním stlačíme. Výška vrstvy upěchovaného substrátu by měla být 18-25 cm. Povrch substrátu urovnáme a pokryjeme papírem.

Prorůstání podhoubí
Takto připravený substrát umístíme v místnosti o teplotě asi 20 °C. Substrát proroste podhoubím za 2-3 týdny. Při nižší teplotě substrát prorůstá déle. Aby povrch substrátu pod papírem neosychal a podhoubí prorostlo až k povrchu, udržujeme papír vlhký občasným kropením.

Krytí krycí zeminou
Po prorostení substrátu (na celé ploše je jemné bílé podhoubí) pokryjeme povrch vrstvou 3 cm krycí zeminy. Zeminu před krytím namočíme kropením tak, aby po zmáčknutí zeminy v ruce vyteklo pár kapek vody. Povrch zeminy urovnáme. Asi po 14 dnech by se mělo podhoubí objevovat u povrchu krycí zeminy. Pro rovnoměrnější nasazování plodnic je dobré 8. den po pokrytí substrátu krycí zeminou, tuto zeminu v celém jejím profilu prohrabat a znovu urovnat. Po objevení podhoubí na povrchu krycí zeminy snížíme teplotu v místnosti, případně přeneseme do jiné místnosti o teplotě 12 °C-19 °C. Pěstební prostor pravidelně větráme. V této fázi kulturu nezaléváme.

Tvorba plodnic
Po snížení teploty by se měly na povrchu krycí zeminy vytvářet zárodky plodnic. V této fázi je kultura nejcitlivější na změny podmínek v pěstební místnosti: jako je přílišné zvýšení teploty v místnosti, průvan, případně zalévání. Kulturu opět začneme zalévat až malé plodničky dosáhnou velikosti alespoň 1 cm. Tvorba plodnic probíhá v jednotlivých vlnách, stejný pěstební postup se v každé vlně opakuje. Celkem kultura plodí podle teploty 6-8 týdnů.

Sklizeň plodnic
Plodnice při sklízení vykrucujeme, nikdy nevytrháváme. Místa poškozená sklizní dosypeme novou krycí zeminou. Plodnice sklízíme uzavřené. Po každé sklizni kulturu zaléváme množstvím vody odpovídající přibližně váze sklizených hub.
Postup při pěstování žampionů se mnohým zdá příliš složitý a snaží se ho obejít způsobem jednodušším (zamíchání sadby do nezfermen tovaného hnoje, do kompostu, do skleníku, případně rozházení sadby po zahradě). Kladné výsledky v těchto případech jsou spíše dány shodou šťastných okolností než pravidlem. Proto je naše firma nemůže doporučit.

Využití plodnic
Je všeobecně známé - malé pevné plodnice se používají do salátů. Větší případně otevřené plodnice se používají pod maso nebo do omáček.