Pýchavka obrovská

zpět na SADBU HUB

Balení 500 ml

Pýchavka obrovská (Calvatia gigantea)

Pýchavka) roste na pastvinách, zahradách, sadech nejraději na vlhkých humózních živinách bohatých půdách, často v porostech kopřiv. Zatím není k dispozici metodika pro intenzivní pěstování v domácích kulturách. Proto pýchavku vysazujeme na vhodnou přirozenou stanoviště.

Pro výsadbu je třeba vybrat vlhčí ne podmáčené místo, které nevysychá a je často bohaté na výživu, zvláště dusík. Je třeba, aby zde byl porost trav, případně kopřiv nebo jiných rostlin, protože houba k růstu potřebuje kořenky těchto rostlin. (Nevhodné jsou holé lesní půdy)

Výsadba se může provést dvěma způsoby. Prvním způsobem je výsadba do hnízda, kterou je možné provést. Motykou se nadzvedne drn trávy, ke kořínkům se nasype asi 20 zrnek rozdrobené sadby. Drn se zpět přimáčkne. Vysazujeme do sponu asi 1 m x 1 m. Čím hustější výsadbu zvolíme, tím rychleji se podhoubí vzájemně zapojí a můžeme čekat dřívější úrodu. Tímto způsobem osejeme asi 100 m² . Druhý způsob je plošná výsadba. Trávník zkypříme např. provzdušňovačem na trávník, rovnoměrně pohodíme rozdrobenou sadbu a přisipíme tenkou vrstvou zahradnické zeminy a vše válcujeme. Takto z jedné sadby osejeme asi 50 m ²

Založenou kulturu je třeba udržovat v době sucha vlhkou. Vzhledem k tomu, že jde o extenzivní způsob pěstování, závislý na přírodních podmínkách, nelze přesně určit výskyt prvních plodnic. První plodnice se v závislosti na hustotě setí a vhodnodsti oseté lokality mohou objevit druhým rokem. Většinou se objeví za 2-3 roky. V případě nevhodného pozemku nebo extrémních klimatických podmínek (vysoké teploty, extrémní sucha, dlouhodobé zamokření nebo přemnožení hlodavců) může být výsadba neúspěšná. Sbírají se mladé, uvnitř ještě bílé plodnice.

Zajímavosti a rady

Poetická, i když méně estetická, jsou její lidová pojmenování - například "babin duch, čertovo kuličky, kozí sýr, muzikantský tabák, vraní hovno, zaječí pytlík" a jiná.

Bývá často nedoceňována a houbaři opomíjena, a to i přesto, že její chuť předčí mnohdy i některé druhy hřibů.

Plodnice jsou 3 - 9 cm vysoké a 2 - 5 cm široké, obráceně hruškovitého tvaru, většími kuželovitými osténky, kolem nichž jsou v kroužku drobné osténky; po jejich odpadu zůstávají na povrchu dolíčky; v mládí jsou bílé, pak krémové až hnědé, uvnitř zprvu bílé, později zažloutlé až šedohnědé, prášící. Třeňovitě zúžená spodní část je sterilní. Výtrusy jsou bledě žluté, slabě drsné, kulovité, se stopečkou.