Pokojové květiny v únoru

Tyrolské karafiáty

které jste nechali přes zimu v okenním truhlíku ve sklepě, koncem února sestří­hejte a umístěte je na světlé stanoviště.Při sestříhávání ponechte rostlinám pouze třetinu délky výhonů. Díky tomu mohutně obrazí a vytvo­ří bohaté keříky. Nezbytné je světlé stanoviště, aby se nové výhony „nevytáhly". Teploty smějí dosa­hovat i nyní pouze 5 až 8 °C, protože v únoru nejsou ještě světelné poměry dostatečně příznivé. Substrát udržujte jen mírně vlhký, dokud rostliny nezačnou požadovat hodně vody pro mohutné výhony.

Muškáty

které jste nechali přezimovat na suchém místě, koncem února seřízněte a dejte jim i novou ze­minu. Samozřejmě z nich zase chcete mít hustě rozvět­vené keříky, proto každý výhon seřízněte na třetinu délky. Přitom dbejte, aby byl řez veden mezi dvě­ma očky. Starou zeminu zcela vyměňte a kořeny zkraťte asi o polovinu. Takto připravené rostliny potřebují jen poměrně malé kořenáče (9 cm v prů­měru). Jako substrát přichází v úvahu písčitá vlhká kompostová zemina, do níž muškáty pevně vysaď­te. Substrát udržujte jen velmi mírně vlhký, než muškáty obrazí. Pro vytvoření pěkných nových výhonů je nezbytné světlé stanoviště. Vhodnější je ale vypěstování nových rostlin z řízků.

Hvězdník

začněte hnojit již během února, hned jakmile se objeví poupata, pokud jste ho nemuseli po odkvětu přesadit. Tyto cibuloviny kvetou v menších kořenáčích vět­šinou jistěji než v příliš velkých nádobách, proto je také můžete ponechat dva až tři roky v tomtéž kořenáči. Stačí jim dostatek živin a nepřekyselený substrát. Pro dobrý vývoj je však nezbytný trvalý přísun živin. Zdravé hvězdníky velmi dobře sne­sou jednou za týden zálivku 0,3% živným rozto­kem plného hnojiva.

Klívie, řemenatka suříková

 

se smí přesazovat po odkvětu, hnojit ji ale můžete už od doby, kdy se objeví první poupata. Jakmile na řemenatce uvidíte první poupata, zač­něte ji zase zalévat normálními dávkami vody. Se zaléváním můžete spojit i hnojení. Každý týden aplikujte 0,2 % živné roztoky plných hnojiv s mikroprvky, což ovšem platí pouze v případě, že rost­lina vyplnila kořeny celý kořenáč. Jinak zalévejte pouze O, l % roztoky.

Koncem února zkraťte fuchsiím výhony z předchozího roku asi na polovinu, aby vytvořily husté keříky. Víceleté fuchsie (čílka) můžete zkrátit až do tvrdého dřeva, jestliže příliš vyrostly. Mají-li vytvořit krátký a silný nový obrost, potřebují světlé místo na okně. Teploty se mohou pohybovat v rozmezí 12 až 15 °C. Chladné stanoviště je vhodnější než teplé. Rostlinu zalévejte do doby, než obrazí, aby substrát byl vlhký, nikoli však mokrý.

Hyacinty a tulipány,

 

které odkvetly v kořenáčích, musíte i nadále zalévat abyste mohli později vysadit jejich cibule na zahradu.

Staré rostliny zvonku stejnolistého neboli „ženicha a nevěsty", které jsou příliš dlouhé, koncem února seřežte. Dlouhé staré výhony bývají často již holé. Chcete-li je přimět, aby zase obrazily, zkraťte je na délku s 10 cm nebo ještě více. Konce výhonů můžete pou­žít k vypěstování nových mladých rostlin. Řežte ostrým nožem na místě, kde přechází měkká čas výhonu do tvrdší. Řízky nasázejte do čistého říčního písku tak hustě vedle sebe, aby se právě dotýkaly listy. Zvolte si k tomu kořenáče spíše malé. Ne­lépe zakoření při teplotě 12 až 14 °C. Seřezané staré rostliny postavte na světlé místo.

Hlízy gloxínie

které jste až dosud přecho­vávali na suchém místě, můžete koncem února zasadit znovu do kořenáčů. Jako substrát potřebuje gloxínie směs listovky, rašeliny a písku (v poměru 3:2:1). Tento substrát nesmí být jemně prosetý. Na dno každého kořenáče dejte asi 2 cm drenážní vrstvu písku, která zajistí dobrý odvod vody a provzdušnění zeminu. Používejte pokud možno malé kořenáče, jejichž průměr je nanejvýš dvakrát větší než průměr hlíz. Po zasazení musí být vršek hlízy ještě vidět. Do té doby, než hlízy zakoření a začnou vytvářet nadzemní část, udržuj­te substrát jen mírně vlhký. Rašící gloxínie musí mít velmi světlé stanoviště, nesmí však na ně sví­tit přímé slunce.