Zahrádka v říjnu

Výsevem mrkve ke konci října se můžete vyhnout nepříznivým podmínkám, které mohou panovat na jaře v době vhodné pro výsev. Přitom je důležité, abyste mrkev vysévali až těsně před nástupem mrazů, protože pak osivo nevyklíčí před zimou, ale až časně zjara.

V polovině října ze země vyryjte mrkev, urče­nou pro zimní spotřebu. Nejvhodnějším nářadím jsou rycí vidle. I při nej­větší opatrnosti se některé mrkve poškodí. Ty musíte vytřídit. Nať neodřezávejte, ukruťte ji, jinak začnou vršky mrkví snadno zahnívat. Mrkev je nejlepší nechat přes zimu v krechtu zakrytém zeminou.
Mrkev určenou k brzké spotřebě dejte do sklepa.

Kořen pastináku snese i silnější mrazy, přesto byste ho raději měli sklidit už na podzim a zakrechtovat. Pastinák sklízejte opatrně rycími vidlemi, aby se nepoškodily kořeny. Nať ukruťte, můžete ji použít jako krmivo. Kořeny pastináku krechtujte stejně ja­ko mrkev. Ponecháte-li pastinák v zemi přes zimu, bude nejlepší, když záhon pokryjete vrstvou listí a chvojí. Pak ho budete moci v případě potřeby kdy­koli sklízet.
 
V druhé říjnové dekádě byste měli sklidit plody papriky, pěstované pod sklem nebo pod fólií.
Později jsou teploty i přes ochranu skla nebo fólie tak nízké, že už nelze očekávat žádné přírůstky. I částečně vyvinuté plody můžete spotřebovat jako zeleninu, ale až po tepelném zpracování.
 
Ředkev pro zimní spotřebu nesklízejte příliš brzy, protože pak má špatnou trvanlivost. Sklízejte až teprve v době, kdy hrozí silnější mrazy. Ředkev musíte sklízet za sucha a nesmíte jí poško­dit. Zeminu, která ulpí na bulvách, opatrně od­straňte a nať čisté ukruťte. To, zda se rozhodnete ji uskladnit přes zimu ve sklepě nebo v krechtu, záleží na množství ředkve. Pozor, ředkev nesmí ve sklepě zmrznout. Nejlepší teplota je několik stupňů nad nulou. Ředkev založená v mír­ně vlhkém písku vydrží až do jara.
 
Při sklizni červené řepy je nutno postupovat velice opatrně. V žádném případě nesmíte poškodit bulvy, ani listy červené řepy se nesmějí ořezávat. Nejlepší je, když listy ukroutíte, aby se řepě nepo­škodilo srdíčko. Bulvy vyrývejte tak, aby se nepo­rušil hlavní kořen. Každé poranění bulvy má za následek zahnívání.
 
Bulvový celer sice v říjnu pořád ještě roste, ale před nástupem sil­nějších mrazů ho musíte sklidit. Bulvy vyčnívají zčásti nad povrch půdy, a proto trpí již při několika stupních mrazu. Celer nesmíte sklízet ve zmrzlém stavu. V takovém případě ho musíte nechat nejdřív úplně roztát. Při sklizni celeru postupujte opa­trně, nesmíte poškodit bulvy ani srdíčko s mladými listy. Nejvhodnějším nářadím pro sklizeň jsou rycí vid­le. Zaryjte je dostatečně hluboko pod bulvu a vy­tlačte ji ze země. Zeminu, která na bulvě ulpí, opa­trně vytřeste. Přitom však nesmíte poškodit bulvy. Vyrytý celer je třeba okamžitě připravit k uložení. Nenechávejte ho volně ležet na pozemku.
U celeru, který necháte i s natí jen tak ležet na vzduchu, listy odčerpají z bulv vodu a celá rostlina zvadne. Listy nesmíte odříznout, ale až na nejmlad­ší v srdíčku je ručně odlomte. Mladé lístky nechte na založených bulvách. Zbytky všech ostatních listů odrhněte tupým nožem nebo vhodně seříznutým dřívkem. Kořeny seřízněte ostrým nožem na délku několika centimetrů.
Chladný sklep se hodí jako místo pro uskladnění celerových bulv.
 
Pozdní zelí se nejlépe skladuje ve sklepě. Chcete-li zelí založit, vyryjte ho ze země i s koře­ny. Odstraňte vnější listy kromě několika, které mají chránit hlávku. Substrát pro založení může tvořit písek, rašelina nebo zemina a měl by být vlhký. Založené zelí musí stát rovně, aby mohl mezi hlávkami proudit vzduch.
 Bílé, červené zelí a hlávková ka­pusta sice snesou několik stupňů pod nulou, ale přesto byste je měli ke konci říj­na sklidit.
Zelí ani kapustu nesmíte sklízet ve zmrzlém stavu. Každé uchopení a dotek při dopravě by způsobo­valy značné otlaky, které by začaly po rozmrznutí rychle zahnívat. Rovněž zelí sklizené za mokra má ve sklepě jen velmi omezenou skladovatelnost.

Dobře usušenou cibuli kuchyňskou skladujte na suchém, chladném, dobře větraném místě.
Cibuli, kterou skladujete na půdě domu, kam může proniknout mráz, rozložte do tenké vrstvy. Se zmrzlou cibulí se nesmí hýbat. Po rozmrznutí cibuli nic nebude a budete ji moci použít jako předtím.

Milovníci řeřichy a kerblíku mohou tyto bylinky vysévat i v říjnu do kořenáčů, misek z pálené hlíny nebo do mělkých truhlíků. K úspěchu vede jen řídký vysev a světlé stanoviš­tě. Obě jmenované bylinky jsou bohaté na vitami­ny a lidé by jim měli věnovat větší pozornost.

Lichořeřišnice větší padne za oběť již prvnímu mrazíku, a proto na začátku října ještě rychle skliďte všechna poupata a nedozrálé plody. Naložte je do octa, získáte tak velmi dobré koření, vhodné především do bramborového salátu, ke sleďům a do podobných pokrmů.
Levanduli a také šalvěji je třeba při­pravit na sklonku října ochranu před zimní nepohodou.
Půdu mezi rostlinami nastelte do výšky 6 cm uleže­lým chlévským hnojem nebo hrubou rašelinou. Na rostliny potom položte vrstvu smrkových větví.

Kořen libečku lékařského v říjnu vyryjte a usušte. Důkladně usušené kořeny nakrájejte na tenké prouž­ky a navlékněte na nit. Na dobře větraném místě velmi rychle uschnou. Usušený kořen přechovávej­te ve vzduchotěsně uzavíratelných nádobách, aby nepřišel o kořenitou chuť a vůni.
 

V posledních říjnových dnech postavte petržel a pažitku, které jste vysadili do kořenáčů, ke světlému kuchyňskému oknu. Zpočátku udržujte substrát jen mírně vlhký. Na roz­díl od pažitky vyžaduje petržel Í po vyrašení jen málo vody. Chcete-li mít možnost trvale sklízet pažitku, umístěte na okenní parapet přibližně jednou za čtrnáct dní jen jeden nebo dva kořenáče. Ostatní ponechte na chladném místě, kde nemrzne.

Kořenovou petržel vyryjte dřív, než vám v tom zabrání mráz. Nať ukroťte, neseřezávejte.

Kořen petržele založte podobně jako mrkev a čerstvý kořen do polévek budete mít kdykoliv k dispozici. Vysadíte-li ho do kořenáče, můžete v zimě sklízet i listy. Nejsou ovšem kadeřavé jako u naťové petržele.

U kořeninové papriky musíte do poloviny října sklidit všechny plody, i když jste ji v září dali pod sklo. Otrhejte i všechny částečně vyvinuté (zelené) plo­dy. Časem dozrají a bude z nich dobré koření. Kořeninovou papriku musíte rychle usušit, nejlépe umělým teplem. Nádoba, kde ji budete přechová­vat, nemusí mít vzduchotěsný uzávěr.
 

Koncem října mohou uhodit silnější mrazy, tehdy zakryjte mátu peprnou smrkovým chvojím.

Listí je pro tento účel nevhodné a slámou si vypo­můžete jen v nouzi. Smrkové větve dejte na mátu ve dvou vrstvách, aby nedošlo v případě zimy chu­dé na sníh k jejímu vyzimování.

U tymiánu je bezpodmínečně nut­ná dobrá ochrana před zimou, protože pokud v zimě nenapadne dost sněhu, tymián zahyne. Na rostliny nesmí mít možnost působit především zimní slunce. Tymián proto přikryjte dvojitou vrst­vou smrkového chvojí.
 

Při rytí pozemku pro zeleninu dbejte na správný osevní postup, aby nedocházelo k únavě půdy,

Nejjednodušší cestou, jak zabránit únavě půdy, je pravidelné střídání plodin. Část záhonů vyhnojte čerstvým chlévským hnojem a ostatní jen vápně­te. Na čerstvě vyhnojené plochy můžete vysazovat všechny druhy zeleniny, které snášejí nebo dokonce vyžadují čerstvý chlévský hnůj. Patří k nim přede­vším všechny brukvovité zeleniny, všechny druhy plodové zeleniny (okurky, melouny, dýně, rajčata) a bulvový celer. Ostatní druhy zeleniny dejte na půdu, kterou jste jen slabě vyvápnili. Používáte-li místo chlévského hnoje pouze kompost, nemusíte v tomto směru příliš rozlišovat. Zeleninové druhy však musíte přesto střídat.

Kedluben, určený pro spotřebu v zimě, musíte sklidit dříve, než ho ohrozí noční mrazíky.

Přitom mu až na nejmladší uprostřed od­straňte všechny listy. Košťál odřízněte těsně pod hlí­zou. Takto připravené kedlubny můžete skladovat. Chcete-li je založit ve sklepě, ponechte jim kořeny a kedlubny založte do vlhké zeminy nebo do písku.

V první polovině října vysaďte k přezimování hlávkový salát ozimý. Např. odrůda 'Altenburský' nebo 'Hutni, vy­setý počátkem září. Vysazujte ho do 8 až 10 cm hlubokých brázd, které poskytují ochranu před zimními větry. Řádky mají být 20 cm od sebe. I v řádku dodržujte tuto vzdá­lenost. Brázdy dělejte hluboké asi 10 cm, aby se v nich mohl na jaře salát dobře vyvíjet. Je důleži­té, abyste salát vysazovali jen tak hluboko, jak rostl předtím na výsevním záhoně.
 

Zářijovým výsevům mrkve se na konci října musíte postarat o ochrannou vrstvu, která by je ochrá­nila před mrazem.K tomuto účelu se nejvíce hodí dvojitá vrstva chvojí.

 V okamžiku, kdy mráz spálí nadzemní části jiřinek tak, že nevypa­dají pěkně, měli byste ze země vyrýt jejich | hlízy. Při vyrývání nesmíte hlízy poškodit, protože jinak během zimního uskladnění shnijí. Z tohoto důvodu používejte jen rycí vidle. Odstraňte zeminu která ulpěla mezi hlízami a na nich. Nadzemní čas odřízněte asi 10 cm nad hlízami. Takto ošetření hlízy přeneste do dobře větrané, suché místnosti, kde nemrzne, a nechtě je tam oschnout. Na místo, které jste s konečnou platností vybrali pro přezimování hlíz jiřinek, přeneste pouze dobře usušené hlízy.

Zvolené místo musí být chladné, ale nesmí tam mrznout a nesmí tam být příliš vlhko. Jiřinky mů­žete poskládat i na sebe. Dbejte přitom, aby jejich krčky (na nichž je připevněn štítek s uvedením odrůdy nebo alespoň barvy květu) zůstaly volné. Nemáte-li k dispozici místnost, kde vůbec ne­mrzne, můžete hlízy jiřinek naskládat do suché rašeliny. Vrstva rašeliny, která obaluje hlízy, však musí být asi 20 cm tlustá. Při uskladnění hlíz na zimu nesmějí zůstat na oříznuté nadzemní části zbytky listů ani jiného materiálu.

Silnější mrazy na konci října jsou signálem, že je nejvyšší čas vyndat ze země i pozdě kvetoucí odrůdy mečíků.
 

Po prvním silnějším nočním mrazíku je třeba vyrýt ze země dosnu indickou.Neoklepávejte zeminu, která ulpěla na oddenku a na kořenech. Kromě 10 cm vysokého zbytku od­řízněte celou nadzemní část. Musíte odstranit všech­ny zbytky listů. Místo, kde chcete dosnu uskladnit, nesmí být příliš studené. Nejvhodnější jsou teploty 10 až 12 °C. Kořeny uskladněte tak, jak jste je vyry­li, a předem je nesušte.

Chryzantémy (listopadky) nesmíte dělit a přesazovat na podzim, ale až na jaře.

Rozdělíte-li je na podzim, dochází často v tuhých zimách k velkým ztrátám, takže budou v porostu velké mezery.

Bramboříky, které necháte růst vol­ně na zahradě, musíte velmi pečlivě chránit před zimou.

Nejlepším materiálem je jehličí. V normální zimě postačí vrstva tlustá 5 cm, jejíž účinky zvýší dvě vrstvy smrkových větví.

 
Pokojové rostliny
 

Z přerostlých a nevzhledných „voděnek" můžete ještě v říjnu odebírat řízky. Vrcholové řízky řežte hladce ostrým nožem pod nodem (kolénkem). Nejlépe zakoření ve sklenici vody. List u spodního kolénka před vložením do sklenice opatrně odstraňte, aby nezačal ve vodě zahnívat.

Širokolisté ananasovité rostliny, které v hodně vy­tápěné místností rychle rostou, vyžadují i v zimě vaši péči. Stále jim plňte vodou „cisterny" tvo­řené listovými růžicemi.
 

Ten, kdo chce napřesrok opět pěs­tovat muškáty, fuchsie a „tyrolské" karafiáty, je musí včas připravit k přezimování. Nesmí je přejít mráz, protože by pak namrzly a shni­ly. Pro přezimování se nejlépe hodí světlý a větra­ný sklep, kde nemrzne. Rostliny nechte v truhlících a substrát udržujte téměř suchý. Všechny odumírají­cí části rostlin musíte průběžně odstraňovat.

Hlízy uskladněte v rašelině a nechte je přes zimu v teplé místnosti (15 až 18 °C).

Světelné poměry se od konce října stále zhoršují, a proto většina po­kojových rostlin výrazně omezuje růst. Lze to pozorovat i na malé spotřebě vody. Musíte proto zalévat mnohem opatrněji než v létě. V zása­dě byste měli zavlažovat pouze tehdy, když povrch substrátu oschne. Platí to pro rostliny jak ve velmi teplých, tak v chladnějších místnostech. Při zálivce musí mít substrát možnost dostatečně nasák­nout. Vodu, která zůstane hodinu po zalití v misce, je třeba vylít.
 

Zpravidla není důležité, jestli pokojové květiny zaléváte shora, nebo je podmáčíte zálivkou do misky. Důležitější je, že v zimě nesmíte máčet listy rostlin, které jste umístili do chladných místností. Platí to především pro bramboříky, protože by jinak uhni­ly.

K zalévání rostlin, pěstovaných v teplých místnostech, používejte vodu o pokojové teplotě.

Studená voda přímo z vodovodu kořenům ško­dí, nesmí však být ani o mnoho teplejší než vzduch v místnosti.

V hodně vytápěných místnostech bývá pro pokojové květiny vzduch příliš suchý.

Vlhký vzduch rostlinám nejlépe zajistíte mlžením, což velice prospívá zejména jedincům s okrasný­mi listy. V případě kvetoucích rostlin, jako jsou například bramboříky, prvosenky a podobně, však mlžení vynechejte, protože by se tím poškodily kvě­ty. Vlhkého vzduchu docílíte také tím, že mezi rostliny rozestavíte ploché misky s vodou nebo promáčeným mechem. Ještě lepší je umístit nádo­by s vodou, odpařovače, přímo na kamna nebo topná tělesa.