Pokojové květiny v dubnu

Červeně kvetoucí krvokvět přesazujte jen v naléhavých případech. Tato rostlina jistě pokvete, pokud její kořeny necháte nerušené růst. Každý rok zjara se omezte pouze na odstranění a obnovení svrchní vrstvy substrátu, která není prokořeněná. Potřebné živiny dodávejte krvokvětu ve formě 0,1% živných roztoků (l g do l litru vody jednou za týden).

Koncem dubna se znovu začněte intenzivně starat o rostliny, které přečkaly zimu v okenních a balkónových truhlících. Všechny odumřelé části rostlin je třeba důkladně odstranit. Teď je také vhodná doba k nezbytnému přesazování.

Duben je nejpříznivější měsíc pro přesazování většiny
pokojových rostlin.

Vezměte si substrát, který jste si opatřili v březnu. Použité kořenáče je nutno vydrhnout tvrdým rejžákem zevnitř i vně. V žádném případě však přitom nesahejte po chemických čisticích prostředcích. Dno kořenáče zakryjte hrubým pískem nebo štěrkem (drenáž).

Pokojovým květinám s nemocnými kořeny přidejte při přesazování do substrátu více písku.

Zatímco běžný podíl písku činí asi pětinu objemu, v těchto případech použijte substrát, v němž je poměr zeminy a písku 3:1. Nemocné kořeny se velmi rychle zotaví, protože tato směs rychleji prosychá. Také vrstva hrubého písku na dně kořenáče (drenáž) by měla být vysoká alespoň 2 cm.

Fíkovníky, které přes zimu shodily listy, mají většinou nemocné kořeny. Podle míry závažnosti onemocnění rostlinu přesaďte do menšího kořenáče. Obvykle bývá navíc nutné fíkovník seřezat. Rozhodnutí byste měli ponechat na zahradníkovi, který je odborníkem na hrnkové rostliny a který také dokáže posoudit, zda lze daného jedince ještě zachránit, a jak.

Po odkvětu hvězdníku nastává nejvhodnější doba pro jeho přesazování. Starší kusy je třeba přesazovat jen jednou za 2 až 3 roky. Odstraňte svrchní vrstvu půdy, aniž byste narušili kořenový bal. Průměr kořenáčů zvolte nanejvýš o 2–3 cm větší. V menších kořenáčích kvete hvězdník jistěji než ve velkých. Jako substrát použijte směs kompostové zeminy, hlíny, rašeliny a písku v poměru 3:1:1:1. Zeminu po zalití udržujte jen mírně vlhkou, než vyrostou nové kořeny. V příliš mokrém substrátu kořeny hnijí. Totéž platí i pro řemenatku.

Kořenové bály starého okrasného chřestu (Asparágus) je třeba při přesazování důkladně nakypřit. Je-li starý chřest („asparágus") zdravý, mívá často kořenáč tak napěchovaný hlízovitě ztloustlými kořeny, že až pukne. Kusem dřeva, seříznutým jako nůž, ho ze stran rozrušte. Spodní část uvolněných kořenů můžete bez obav odříznout, pak rostlinu zasaďte do většího kořenáče. Puk musí být asi 2 cm pod povrchem půdy. Substrát mezi kořenovým bálem a stěnou kořenáče přimáčkněte tak, aby v něm nevznikly žádné vzduchové kapsy.

V kořenáči ponechte pod okrajem prostor pro zalévání. Ten je obzvlášť protože jinak rostliny nebudete moci pořádně zavlažit. Každý kořenáč naplňte zeminou jen tak, aby mezi povrchem substrátu a hranou květináče zůstal ještě l až l, 5 cm vysoký volný prostor.

Těsně po přesazení květiny jednou důkladně zalijte. Následně je zalévejte jen velmi málo, protože by jim jinak onemocněly kořeny. Substrát udržujte jen mírně vlhký, nikdy ho však ne-nechte zcela vyschnout. S normálním zaléváním zase začněte teprve v době, kdy nový růst rostliny naznačí, že potřeba vody vzrostla. Přesazené rostliny také v prvních čtyřech týdnech nehnojte.

V případě odkvetlých pokojových azalek a kamélií je třeba dbát, aby netrpěly nedostatkem vody a živin.

Stačí, když jim jednou pořádně proschne kořenový bal, a pak dlouho už jen živoří a shodí listy. Někdy je ještě možné tyto rostliny zachránit, když je i s kořenáčem postavíte na 2 až 3 hodiny do větší nádoby s vodou a poté je přenesete do větrané chladné místnosti, kde je asi 10 °C.

Kvetoucí hortenzie spotřebují ohromné množství vody. Nedopusťte, aby kvůli suchému substrátu silně povadly, jinak může dojít k nezvratnému poškození listů.

Postavíte-li je do nádoby s vodou, která sahá až nad okraj kořenáče, sice se napřímí, ale špičky listů se už nevzpamatují. Hortenzie tedy nesmíte nechat zvadnout. Vodu z misky po zalití odstraňte, protože kořeny hortenzií nesnášejí stagnující vodu. Velmi brzy by uhnily.

Řízky stonků filodendronů a potosů vytvoří kořeny nejlépe ve sklenici s vodou.

Nemusí se vždycky jednat o 15 až 20 cm dlouhé konce výhonů. I jiné nepříliš tvrdé části stonků zakoření právě tak dobře, ale potrvá to o něco déle. Řez neveďte těsně pod nodem „kolínkem", místem, kde list nasedá na stonek), ale o l až 2 cm níže.

Stačí, když má řízek jen jeden list, lepší jsou však tři listy. Voda musí sahat až nad nejspodnější nodus.

Výhony rostlin, stojící ve sklenici s vodou, zasaďte, když mají 3 až 4 cm dlouhé kořeny.

Chcete-li mít co nejdřív hustě rozvětvené rostliny, vysaďte do jednoho kořenáče 3 až 5 řízku s kořeny. Může jich být i víc. Pro začátek stačí kořenáče o průměru 9 až 10 cm. Rostliny v nich rychle zakoření a můžete je přesadit. Nejvhodnější směsí pro výsadbu je listovka s rašelinou a pískem (2:2:1).

V suchém vzduchu místnosti se v zimě často na fíkovníku pryžodárném (Ficus elastica) šíří třásněnky zejména třásněnka skleníková. Tomuto škůdci musíte jít energicky po krku, protože se může přenést i na jiné rostliny. Zmíněný škůdce je tmavý, štíhlý a asi 1 mm dlouhý. Spolu s dospělci můžete vždy najít žlutavé larvy. Jejich exkrementy vypadají jako muší. Podle nich se také nejdřív pozná přítomnost třásněnek. Preventivně postříkejte vodou všechny ohrožené rostliny. Dojde-li však přesto k silnému napadení rostlin, pomůže už jen postřik insekticidem, který je určen pro pokojové květiny. Všechny tyto prostředky jsou velice jedovaté! Odveďte domácí zvířata jinam a dobře zakryjte akvária.

K hydroponickému pěstování rostlin bez půdy se hodí především zelené rostliny. Většina z nich roste často lépe než v půdě.

Zde jmenujme pouze ty nejdůležitější: fíkovníky, Scindapsus všechny druhy filodendronů, tchýnin jazyk, voskovka, papyrus, diefenbachie, břečťany, spatifyla a další.