Hlíva máčková je dřevokazná houba, jejíž popularita stále roste. Platí pro ni beze zbytku všechny dietetické a léčivé vlastnosti popsané obecně u dřevokazných hub. Hlívu je možno pěstovat jak extenzivně, tak i intenzivně. Intenzivním způsobem ji pěstujeme na slámě v pytlích, extenzivně na špalcích listnatých dřevin venku. Pěstování hlív je poměrně jednoduché a zvládne ho téměř každý. Také potřeby pro pěstování jsou pro většinu pěstitelů snadno dostupné. Proto se hlíva těší velikému zájmu amatérských pěstitelů. Výnosy hlívy dosahují 10-30 % hmotnosti substrátu a výhodou pěstování je, že hlíva netrpí chorobami plodnic.

PŘI NARŮSTÁNÍ až do velikosti 2 až 3 cm vzhledově velmi připomíná podobu pravého hřibu.

Při sklízení plodnice vykrucujeme, neodřezáváme

 Použití:
Plodnice hlívy máčkové je možné použít ve všech úpravách v jakých se houby obecně používají. Klobouky lze smažit jako přírodní a obalované řízky a drobně nakrájené třeně lze použít pod maso, k dušení, do polévek , omáček i karbanátků. Hlíva máčková je velmi vhodná ke sterilizaci na kyselo se zeleninou a následné použití do salátů. Velkou výhodou je, že hlíva se při sterilizaci nešlemuje.

Hlívy pěstujeme

 na dubovém, bukovém, březovém, topolovém popř. vrbovém dřevě. Můžeme také použít dřevo jabloně a ořešáku. Dřevo by mělo pocházet ze stromů nebo větví, které nejsou poraženy delší dobu, kdy má svoji přirozenou vlhkost a není napadeno jinými houbami. Ideální doba pro výsadbu jsou jarní a letní měsíce. V zimních měsících lze naočkované dřevo prorůstat v domě. Kolíčky lze použít i do slamnatého substrátu, který dokáže vytvořit každý dle přiloženého návodu po celý rok. Obsah vystačí na cca. dva špalky o průměru 30cm a délce 40cm