Pokojové květiny v září

Hyacintové sklenice naplňte vodou jen tak vysoko, aby mezi lůžkem cibule a vodou zůstalo asi l cm volného prostoru. Jinak hyacinty shnijí. Sklenice s cibulemi nechte stát nejprve alespoň dva měsíce v chladu (6 až 8 °C). Na každou cibuli dejte ihned po nasazení sáček, který nepropouští světlo. K vý­sadbě do kořenáčů použijte písčitou, dobře uleželou kompostovou zeminu. Vnitřní průměr kořenáčů smí být pouze o 2 až 3 cm větší než průměr cibulí. Dříve, než zamáčknete hyacintové cibule do kořenáčů na­plněných kyprým substrátem, posypte povrch sub­strátu 0,5 až l cm tlustou vrstvou písku. Ta brání zahnívání kořenů po obvodu podpučí. Po vysazení musí vyčnívat horní polovina cibulí nad zem. Další ošetřování probíhá stejně jako u cibulí ve sklenicích. Kořenáče s hyacinty můžete však také zapustit do země na zahradě.

Nízké odrůdy tulipánů mohou být od ledna užívány jako krásné hrn­kové květiny, jestliže vysadíte koncem září do kořenáčů silné tulipánové cibule. Hodí se k tomu především rané odrůdy. Pro výsad­bu je nejlepší písčitá kompostová zemina. Do každé­ho kořenáče vysaďte tři cibule. Stačí, když mezi ni­mi zůstanou jen 2 až 3 cm volného místa. Kořenáče musejí být tak velké, aby se mezi cibule a okraj kořenáče vešel prst. Cibule zamáčkněte do substrátu jen asi do třetiny jejich výšky. Po vysazení cibule zavlažte tak, aby byla zemina v kořenáči dobře pro-vlhčená. Kořenáče s cibulemi dejte do temného sklepa, v němž je teplota asi 6 až 8 °C. Ještě lepší však je založit kořenáče do volné půdy na zahra­dě. Na stanovišti proto vyryjte asi 15 cm hlubokou jámu. Do ní naskládejte těsně vedle sebe kořenáče s tulipány. Povrch kořenáčů zasýpejte asi l cm vy­sokou vrstvou písku, a pak ještě jednou důkladně tulipány zavlažte. Nakonec vše přikryjte původně vybranou zemí.

V posledních zářijových dnech je nejvyšší čas přenést všechny rost­liny, které na zahradě pěstujete v kádích a ko­řenáčích, do místností, kde nemrzne. Platí to především pro oleandr, agáve, juku, která není zimovzdorná, brslen japonský a dračinku. Aukubu japonskou byste měli rovněž odnést ze zahrady, i když snese slabý mráz. Rostliny důklad­ně očistěte, než je schováte na zimu do místnosti, aby se tam s nimi nedostaly choroboplodné zárod­ky. Místnost musí být světlá a větraná.

Kaktusy a další sukulentní tučnolisté hrnkové rostliny, které jste na léto vynesli na zahradu, jsou choulostivé již na slabé noční mrazíky. Koncem září je tedy přeneste do bezpečí. Vystavíte-li je působení mrazu, nelze zabránit zahnívání a rostliny přes zimu uhynou. Spolu s pře­nesením do místnosti snižte svým svěřencům také dávky zálivkové vody.

Vánoční kaktus má tělo tvořené články a je na něm dobře vidět, když nasadí poupata.

Tehdy je třeba ho zalévat zase normálně. Zálivka se řídí po­dle teploty stanoviště. Nadměrné množství vody a nízké teploty způsobují poškození kořenů, které se nedá napravit.

Vřesovce, které kvetou na podzim, vydrží velmi dlouho krásné, když je umístíte na

světlé a větrané stanoviště a budete je skutečně vydatně zalévat. Stačí, když rostlinám byť i jen jednou pořádně vyschne kořenový bal, uschnou a bude po kráse. V pokoji ztratí květy velmi rychle barvu. Tyto na podzim kvetoucí vřesovce se výborně hodí pro i zimní měsíce, kdy bývají prázdné balkónové a okenní truhlíky. Můžete je také vystavit u ote­vřeného okna.

Podaří-li se vám ochránit balkonové a okenní truhlíky, osázené choulostivými rostlinami, před prvními noční­mi mrazíky, budete se zpravidla moci ještě dlouho těšit z jejich květů.

Proti slabým nočním mrazíkům postačí kusy látky, rozvěšené nad rostlinami. Podepřete-li je tyčkami, nebudou ležet na květech. Jednotlivé truhlíky mů­žete vzít v mnoha případech na noc domů.

Koncem září bývají již často chladné noci a v místnostech se přitom ještě netopí. Pokojovým květinám nedělá dobře, když jsou v této době příliš zalévány. Týká se to především fíkovníku tenury páskaté („tchýnin jazyk"), pepřince a pokojových rostlin s podobnými nároky. Přechodné období do začát­ku topné sezóny je vždy pro zdravotní stav poko­jových květin nejtěžší. Zpravidla lze doporučit obzvláště u sukulentních rostlin, jako například u tenury, snížení dávek zálivkové vody.

V září máte čas na přesazování pokojových rostlin, aniž by vám hrozily nějaké ztráty.

Později vysazené rostliny již nestihnou do konce podzimu dobře zakořenit. Tím může v zimě dochá­zet ke ztrátám, protože takovýmto jedincům začnou velmi snadno zahnívat kořeny.

Prvosenka bezlodyžná se v zimě velmi dobře uplatní jako květina chladných místností.

Už začátkem září ji přesazujte do kořenáčů. Vyplatí se ovšem sázet jen silné, zdravé sazenice. U slabých se dočkáte jen malého množství kvě­tů. Před výsadbou prvosenky důkladně zalijte, aby kořenový bal držel dobře pohromadě. K vyrytí použijte ruční lopatku. Kořenový bal ponechte tak velký, aby se dobře vešel do kořenáče o průměru 10 až 11 cm. K doplnění kořenáče postačí těžší zemina ze zahrady.

• přejdi na zeleninovou zahradu v září